Vraťme vodu přírodě

Nový charitativní projekt  

Nadační fond Veolia představuje charitativní projekt zaměřený na oblast České republiky. Pod názvem Vraťme vodu přírodě se skrývá zcela unikátní sbírka, která si klade za cíl pomoci přírodě tím nejlepším způsobem, a to výkupem cenných přírodních lokalit a jejich zachováním pro přírodu. Nadační fond se tak připojil k Českému svazu ochránců přírody, který vytipovává vhodné lokality, následně je vykupuje a chrání. Projekt ČSOP už od svého počátku zachránil 50 hektarů mokřadů, které navždy zůstanou přírodě. Zakoupením křišťálové karafy na vodu podle návrhu studentů UMPRUM vylepšíte svůj domov unikátním designem a zároveň přispějete na vykupování cenných přírodních lokalit částkou 200 korun. Podívejte se i na další předměty v naší nabídce.

Nákupem kteréhokoli předmětu z projektu Vraťme vodu přírodě přispějete do sbírky minimálně 20 % z ceny výrobku (výše příspěvku kupujícího je uvedena u každého předmětu). Tento příspěvek pošleme na konto veřejné sbírky, kterou k projektu organizuje Nadační fond Veolia. Více informací o naší veřejné sbírce najdete na našem webu. Nashromážděné finanční prostředky darujeme Českému svazu ochránců přírody.

 

Mokrý poklad

Mokřad je typ životního prostředí, který v sobě jedinečným způsobem propojuje suchozemské a vodní ekosystémy. V dnešní době, kdy se nedostatek vody stává celosvětovou hrozbou, význam mokřadů stále roste. Podílejí se totiž na koloběhu vody v přírodě, pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší. Představují přirozenou zásobárnu vody v krajině a mají i mimořádnou schopnost vodu zadržovat, například v období záplav. Pouhý jeden čtvereční metr plochy mokřadu umí zadržet až 900 litrů vody, tedy mnohem více než umělé vodní nádrže. Zdánlivě zbytečné mokřady tak našemu zemědělství i celému hospodářství každý rok bez nároku na odměnu přinášejí užitek ve výši mnoha miliard korun. Navíc ve svém důsledku zmírňují účinky globálních klimatických změn.

 

Kdo to tu bydlí?

Mokřady se také staly významným zdrojem potravy a přirozeným domovem mnoha vzácných či ohrožených druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů, které jsou pro pobyt v tomto prostředí přizpůsobené a většinou nemohou žít nikde jinde. Naše mokřady představují jeden z největších fondů genetické biodiverzity. Patří celosvětově mezi tři biotopy s největší biologickou aktivitou, hned po deštných pralesích a korálových útesech.

Mezi výrazné rostliny mokřadů patří blatouch bahenní, stulík žlutý či různé kosatce, orchideje a masožravé rostliny. Z kriticky ohrožených druhů třeba zlatožlutě kvetoucí plavín šítnatý.

Ze zvířat upoutají především ptáci. Například bekasina otavní či chřástalové s dlouhýma nohama a prsty, jež jim umožňují snadný pohyb v bahně. Snad nejzajímavější je kalous pustovka, naše jediná sova, hnízdící na zemi. Za zmínku stojí také drobný pěvec cvrčilka zelená, jehož hlas připomíná cvrkot kobylky. Mokřady jsou hojně obývány také různými druhy vážek a obojživelníků.

 

Hrozba pro celou planetu

Počet i rozloha českých i světových mokřadů však neustále ubývá, zejména působením člověka. Mokřady původně tvořily asi 6 % souše na naší planetě. Od počátku existence lidstva však podle odhadů již celá polovina původních mokřadů zanikla, z toho většina za poslední století. Hlavní příčiny úbytku mokřadů jsou jejich záměrné vysušování a přeměna na zemědělskou půdu, napřimování a zpevňování koryt řek, budování vodních nádrží, urbanizace, hromadná turistika i těžba surovin, například rašeliny.